Články, cestopisy, postřehy
Na této stránce se s Vámi podělím o mé zážitky z cest a o mé úvahy na různá témata, která jsou mi blízká.
Děkuji
19.7.2011
Čas pádí. Ba přímo sviští. Den, kdy jsem se konečně po nepříjemném výslechu imigračního důstojníka, který mi po krátkém rozhovoru suše oznámil, že není nakloněn mému vstupu na kanadskou zem, ocitl v příjemně vypadající příletové hale mezinárodního letiště YVR ve Vancouveru, se mi vybavuje jako událost nedávná, ačkoliv už ji od současného úderu prstu do klávesnice dělí 9 měsíců a 10 dní.
Austrálie-. část třetí
1.7.2010
První noc v parku Kakadu přečkáváme v Jabiru. Děti uklízejí, zatímco já vařím a po modlitbě se všichni tři natahujeme na společné lůžko v našem minibuse. Jeannine usíná během několika vteřin a celou noc mluví ze spaní. I Christian spokojeně pochrupkává, jen já přemítám neposlušně rozuteklé myšlenky a závidím jim jejich bezstarostný spánek, který mi už tak dlouho uniká...
Donnez-moi, mon Dieu, ce qui vous reste. Dejte mi, můj Bože, co vám zůstalo.
30.6.2010
Při šmejdění v mých strarých složkách, které mi leží na hromadě v komoře, jsem narazil na lesklý papír formátu A4, s černobílou fotkou muže s kepi a batohem, přitisknutého na skalní převis, tváří ke stěně, jako kdyby jí naslouchal, nebo proléval tiché slzy na rameno starého přítele. Pěkným kličkovým písmem je na fotku natištěná báseň ve francoužštině, o kterou bych se s vámi, v podobě mého volného překladu, rád podělil. Pod básní nad mým jménem a číslem malým písmem v pravém rohu napsáno- modlit
Indický černý pasažér
4.2.2010
Jsem namáčknutý v rohu lavečky "general class" (nejnižší vlaková třída) zpožděného AP expresu z New Delhi přes Agra (doufám) až do...nevím až kam a ani mě to moc netrápí. Nikdo kolem nemluví anglicky, o ověření znalosti češtiny či jiných jazyků se kupodivu ani nepokouším. Vzpomínka na tlačenici při nástupu do vlaku, která spíš připomínala bitku a následující šarvátka o místa, je ještě čerstvá.
Austrálie - část druhá
11.1.2010
Podnikám moji první velkou cestu vlakem po Australském kontinentu a navštěvuji Moni v jejím domě v Sydney. Vrháme se na sebe jako dva drogově závislí na prvotřídní zboží z orientu. Uběhne několik týdnů, než se s Moni opět shledám. Stane se tak na konci mé první okružní cesty po střední, severní a východní Austrálii a oba cítíme, že tohle shledání je naše sbohem.
Dojmy z Mumbaje
8.1.2010
Chci napsat moje dojmy z druhé návštěvy Mumbaje, dokud jsou ještě čerstvé. Tyhle řádky píši v nádražní putyce na Bandra Termninus, uprostřed `džungle`, podle slov řidiče moto-rikši. Pravdivost jeho slov jsem brzy zakusil na vlastní oči, ale rád bych začal dnešní vyprávění včerejším příjezdem do nejlidnatějšího města subkontinentu.
Austrálie - první část
9.12.2009
``Land of Oz, land which made me feel like a little man.`` Angličtina je kolikrát natolik výstižnější ve své kouzelné jednoduchosti, že jsem se rozhodl přeložit jméno blogu doslova z věty, která tak dokonale zachycuje pocit, který ve mě vzbudila tato rudá země s nekonečnými horizonty, kde suchý vítr zvedá prach vyprahlého outbacku, jehož rozlehlost a nemilosrdnost si jen těžko dokážeme představit, zatímco brázdíme prstem po mapě West coast k East coast, Jižní Austrálii k Northern Territory.